Domů

Metodika grafů

Metodika grafů a výpočtů

Tato stránka popisuje, co vyjadřují grafy v aplikaci Meteo Heča, jak se jednotlivé hodnoty počítají a odkud pocházejí zdrojová data.


Roční grafy jednotlivých stanic

Roční grafy zobrazují vývoj teploty a srážek pro konkrétní vybranou meteorologickou stanici v průběhu celého kalendářního roku (366 dní). Jsou rozděleny do tří záložek:

1. Teplota

Zobrazuje teplotní extrémy a průměry pro každý den roku:

2. Srážky (denní)

Zobrazuje denní srážkové úhrny:

3. Srážky (kumulace)

Zobrazuje postupný celkový nárůst srážek (akumulaci vody v krajině) od 1. ledna do 31. prosince. Tento graf slouží k posouzení, zda v daném místě napršelo více či méně než obvykle:

Kladná hodnota (zelená) značí srážkový nadprůměr (napršelo více, než je obvyklé). Záporná hodnota (červená) značí srážkový deficit (sucho / podprůměr).

4. Rychlost větru

Zobrazuje průměrnou denní rychlost větru (v m/s) pro každý den roku:

5. Nárazy větru

Zobrazuje maximální denní náraz větru (v m/s) pro každý den roku:

6. Rosný bod

Zobrazuje teplotu rosného bodu (v °C) pro každý den roku:

7. Sluneční svit (denní)

Zobrazuje celkovou denní dobu slunečního svitu (v hodinách) pro každý den roku:

8. Sluneční svit (kumulace)

Zobrazuje postupný celkový nárůst doby slunečního svitu (v hodinách) od 1. ledna do 31. prosince. Tento graf slouží k posouzení sluneční aktivity, srovnání ročníků a odhadu dopadající solární energie (vhodné např. pro posouzení výroby fotovoltaických elektráren - FVE):

Kladná hodnota (zelená) značí nadprůměrný sluneční svit (více slunce a solární energie, než je obvyklé). Záporná hodnota (červená) značí podprůměrný sluneční svit.


Celorepublikové grafy

Celorepublikové statistiky jsou rozděleny do tří tematických záložek, které poskytují komplexní pohled na teplotní vývoj v České republice:

1. Teplotní průběh (Národní teplotní profil)

Tento spojnicový graf porovnává tři agregované teplotní křivky pro každý den roku:

2. Teplotní odchylka (Národní anomálie)

Sloupcový graf zobrazuje průměrnou teplotní anomálii pro celou Českou republiku:

3. Aktivita rekordů

Kombinovaný skládaný (stacked) sloupcový graf zobrazuje v jednom přehledu denní počty stanic, na kterých došlo k vyrovnání nebo překonání teplotních rekordů. Rekordní maxima jsou vynášena do kladných hodnod (+) a rekordní minima do záporných hodnot (-):


Jak se data počítají?

Výpočet probíhá na backendu aplikace v pravidelných hodinových a denních cyklech:

1. Načtení baselines: Pro každou z 255 stanic máme v offline databázi uloženy baseline hodnoty (dlouhodobý normál a historické denní/absolutní limity).

2. Filtrování a průměrování: Skript načte teplotní data pro daný den a pro každou stanici spočítá odchylku od jejího lokálního normálu. Následně se provede aritmetický průměr přes všechny stanice, které v daný den úspěšně reportovaly teplotu.

3. Vyhodnocení rekordů:

4. Režim „Aktuální“ a šipka na mapě: Režim „Aktuální“ zobrazuje poslední dostupné 10minutové měření teploty z časové řady temp_history, ne denní maximum. Šipka se zobrazuje pouze v tomto režimu. znamená, že poslední aktuální 10minutové měření je stále u dosavadního dnešního maxima stanice (rozdíl menší než 0,3 °C). znamená, že denní maximum už pravděpodobně proběhlo a poslední aktuální měření je alespoň o 0,3 °C nižší než dosažené maximum. U zaostávajících měření se šipka zobrazuje dál; čerstvost dat se odlišuje samostatně vyblednutím mapového bodu.

5. Generování výstupu: Výsledky jsou uloženy do souboru global_stats.json, který klientská aplikace stahuje a zobrazuje pomocí knihovny Chart.js.


Aproximace a vyhlazování křivek v grafech

Pro lepší posouzení sezónního trendu a odfiltrování denního synoptického šumu (krátkodobých výkyvů při přechodu front) umožňuje aplikace přepínat vyhlazování křivek u všech spojitých čárových grafů. K dispozici jsou tři matematické metody:

1. Klouzavý průměr (14denní):

2. Savitzky-Golay filtr (15bodový):

3. Kubický spline (Gaussovo vyhlazení):

Vyhlazení se aplikuje symetricky na všechny čáry v daném grafu a zvolený režim se pamatuje v prohlížeči.


Odkud pocházejí data?

Veškeré podklady pocházejí z otevřených zdrojů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) (opendata.chmi.cz).